Při navrhování šperků občas sáhnu i po různé dřevině.
Často přichází klient s přáním, nějak použít dřevo z konkrétního stromu, který mu roste na zahradě nebo ho v podobě nějakého předmětu zdědil, do navrhovaného šperku.

Vytvářel jsem například zásnubní prsten v kombinaci červeného a bílého zlata, kdy kovové komponenty protínala "duše" z dubu pod nímž si snoubenci slíbili věčnou lásku.

Další zajímavou realizací jsou manžetové knoflíky které si u mě nechal vyrobit příslušník nejmenovaného šlechtického rodu. Design zlatých manžetových knoflíků tvořil rodový erb a destička ze stromu, jenž zasadili v zámeckém parku jeho prapraděd.

Vždy dobře zvažuji použití dřeva v konstrukci šperků. Raději základní nosnou část vytvářím z drahého kovů nebo titanu.

Problémové bývají dřevěné prsteny, především ty snubní.
Do snubních prstenů se opravdu dřevo nehodí.
Snubní prsteny mají být především praktické bezúdržbové a vyrobené z materiálů s dostatečnou pevností odolností a tvrdostí.
Což bohužel ani to nejkrásnější a nejdražší dřevo nesplňuje.
Lidstvo již dávno zjistilo, že skutečně nejvhodnějším materiálem pro výrobu snubních prstenů je kov. Ideálně v podobě ušlechtilého drahého kovu, jako je stříbro, zlato, platina a palladium. Nebo takzvaně stále ještě alternativní kovy-titan a chirurgická ocel.

Každé dřevo, které je vystaveno slunečnímu záření a vlhkost,i postupně ztrácí barvu a šedne. Proto se dřevěné povrchy šperků upravují olejováním, voskováním nebo lakováním bezbarvým lakem.
Olejované voskované šperky se dají průběžně udržovat natíráním olejem či voskem. U lakovaných šperků, především u prstenů, dochází časem k jeho narušování a odlupování. Takové prsteny je potřeba obrousit a znovu nalakovat. Je to podobné jako s dřevěnými parketami.

Rada na závěr. Každý předmět, jenž nás obklopuje má své použití a ideální materiál z něhož se vyrábí. Radujte se proto ze dřeva tam, kde vynikne, tam, kde má své nezastupitelné místo a pro vaše nové snubní prsteny zvolte raději kov. ?

David Lomos šperkař, designer atelieru DALOO design